Jak se máš

17. listopadu 2013 v 0:09 | M.K. |  Mo
Tak abyste věděli, vy věční antijaksemáš, já si dovolím oponovat a zpochybnit vaše tvrzení o méněcenosti této otázky. Uveďmě si příklad. Člověk je na chatu jen proto, aby vyřešil nějaké neodkladné záležitosti. Jak se těší, až vypadne, protože má celý den všeho plné zuby. Náhle mu přijde zpráva od jednoho z antijaksemáš, vyřehtaný smajlík, a "ahój, bude vejkend cooo? Půjdeme si spolu někam pořádně zařádit ne? Jen když nenatáhneš hubu, jak minule to s tebou není řeč" a další vyřehtaný smajl. Ou, já osobně bych se neudržela a klávesnice by se stala oním člověkem. Poslala bych ji v horším případě do zdi a nebo bych ji mrzačila hrubým tlučením do písmen, které mají onomu člověku naznačit, aby šel do jistých míst. Právě proto tu máme tu otázku "jak se máš", někdde už je brána jen jako zdvořilostní fráze, američané si prý vždy řeknou "ahoj, jak se máš" a často ani nečekají odpověď, a když ta odpověď přijde, je to často jednotvárné "Ok" , nebo "dobře", "super"... i když to vůbec není pravda. Myslím si, že u nás jsou lidé natolik zachmuření, často velice subjektivně zaměření a hrdí (či pyšní?), že řeknou upřímně, jak na tom jsou. Upřímnost, pokud není přehnaná, může být jen k užitku. Ano! Áno! Jistěže je každý jiný. Ale uznejte, že téměř každý člověk narodivší se v jakémsi uspořádáném, zajetém celku národním, bude ovlivněn, chtě nechtě, jeho náladami a zvyky. Tak tomu prostě je.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama