Lebka

9. října 2014 v 23:03 | M.K. |  Mo
V ruce mám lebku. Z kdovíjakého století, ženu, či muže? Dítě, adolescenta, dospělého, nebo snad starce? Ne. Má ještě zuby. Sařec to nebude. Možná by byla antropologická přednáška zajímavá, kdyby se moje mysl nepozastavila nad bývalou živou existencí té lebky, té kostry, té osoby, na kterou upírám zrak. Kolik v sobě asi choval/a nadějí. Byl to nějaký " bezvýznamný" sluha, nebo "významný" šlechtic? Byl/a bojovník? Zemřel/a při výkonu hrdinského činu? Nebo ji/ho zkolila nakažlivá nemoc? Měla ona osoba rodinu? Vzepřela se někdy něčí zlé zvůli? Kolikrát si asi řekla, "co se mnou bude po smrti?". Stihla prožít alespoň něco, co ji/ho naplnilo štěstím? Musela se víc smát, nebo víc brečet? Na co měla talent? Měla ráda zvířata? Mé úvahy nebrali konce, napadala mě spousta příběhů, všechny skončili smutně, tady v učebně, čílo 32, s lebkou číslo 6.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama