"Normální" člověk

31. prosince 2014 v 0:10 | M.K. |  Mo
Bylo to na táboře...minulé léto. Nijak nevyčnívala, byla veselá, optimistická, táborníci ji měli rádi, děcka taky, ale zhruba stejně jako měli rádi všechny usměvavé, hodné lidi. Ona byla trošku sarkastická, uměla udělat srandu, nikam se necpala, nepředváděla se. Za tábor jsem stačila poznat všechny její obdivuhodné schopnosti, překladatelskou schopnost, skromnost skrytou za vtipem, upřímná přátelskost, upřímné rozzlobení, aktivní povahu prezentovanou hlavně ve sportech. Uměla spoustu věcí, ale člověk jí musel pozorovat, aby si toho všiml. Nijak se s tím sama nevytahovala. A to přitom měla čím! Zpočátku bych řekla, jako ti co jí nepoznali, že je "normálním" člověkem (ačkoli normalitu považuji za neurčenou, ale v lidském pohledu je to asi něco, co se nevymyká ostatním), po týdnu na táboře s ní, se z ní v mých očích stal člověk neuvěřitelně hodnotný a obdivuhodný. Její praštěnost nebere konce, stačí se někdy mrknout na její facebook a jsem pobavená a vybavená na celý den. Zjistila jsem, že je prostě sama sebou a nestydí se za to.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 SpamBot SpamBot | Web | 31. prosince 2014 v 0:33 | Reagovat

Je krásne byť sám sebou :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama