Na co jsem si ještě vzpomněl

5. ledna 2015 v 0:01 |  Knihy
Na co jsem si ještě vzpomněl
Jan Petránek


Edice osudy vydala knihu tomuto výbornému žurnalistovi a reportérovi, o kterém jsem měla donedávna jen pramalé tušení. Na Vánoce pod stromečkem na mě naštěstí čekala právě tato kniha, která mě obohatila jako žádná jiná za 3 roky zpátky (Tehdy jsem měla tu čest přečíst si moje milované dílo od Alana Aldy- Nikdy si nedávejte vycpat svého psa).

Jan Petránek popisuje svoji životní kariérní, i osobní cestu, kterou protíná několik zásadních dat historie světové, ale i "jen" té naší. Píše o svém otci, který prožil jako voják 1. Světovou válku, s jakou úctou ho Jan Petránek stále chová v paměti. O tom, jak jeho strýc prošel koncentrákem, jak nebylo na vysokou školu a přesto se stal reportérem v Českém rozhlase. Nastudoval si dopodrobna Asii a vydal se do Indie za dobrodružstvím. Mluví o lidech, politicky i nepoliticky důležitých, vzpomíná na tolik jmen, až si nechci připustit, že člověk o tolik starší jak já, má tak úžasnou paměť. Je úžasné, jak odvážný byl, přestože svá dobrodružství a zážitky popisuje jako skromný pozorovatel, myslím, že to muselo být neuvěřitelné. Spousta napínavých chvil, kdy ho, při jeho pobytu v Moskvě, chytlo a zřídilo gestapo, kdy, tuším ve Vietnamu, projížděl, společně s dalšími novináři, pod otevřenou oblohou a zničehonic začali být osřelováni Američany. Jeho neplánované, impulsivní rozhovory s americkým parašutistou, který právě dopadl na nepřátelské území. Pak také rok 1968 a 21. srpen. S kolegy držel do poslední chvíle v pospolitosti při vysílání Českého rozhlasu, dokud je okupanti nepřerušili. Hledání práce za totality. Podepisování Charty. A rok 1989. To vše v jeho krásných, smutných, neuvěřitelně citlivých vzpomínkách.



O setkání s Gagarinem



Křest této knihy, a něco málo o ní:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama